|
|
|
PROBLEMATIKA : Každý živočišný
druh nám může teoreticky poskytnout poučení o procesech stárnutí,
které se projevují na úrovni molekulárních změn , na buněčné
, histologické a orgánové úrovni a samozřejmě i pak na celkovém
vzhledu organismu a na změnách v jeho chování. Zobecňování objevů
z oblasti gerontologie ze širokého spektra organismů
nám umožní lépe pochopit procesy stárnutí člověka a možná
i poodkrýt možnosti léčení nemocí spojených s procesem stárnutí,
případně zlepšit kvalitu života a prodloužit jeho délku.
Při výběru organismů pro laboratorní pokusy se přihlíží
především k jejich eventuálnímu snadnému chování a množení v laboratorních
podmínkách a ke krátké délce života , která nám u vhodně zvoleného
organismu umožní v poměrně krátké době sledovat změny
související s procesem stárnutí a to pokud možno co z nejširších
hledisek. Dále je třeba přihlédnout při výběru modelového
organismu k tomu, zda jedinci budou posuzováni jen při mikroskopických
rozborech a nebo zda se budou používat statistická vyhodnocování populací
s velkým počtem jedinců, případně
zda bude třeba zkombinovat oba postupy. Při mikroskopických pozorování
se především používá komparativní metoda srovnávání stavu tkání
jedinců různého stáří a vyhledávají se degenerativní změny
na úrovni cytologické, histologické a orgánové přičemž pozornost
zasluhují změny , které vedou k ukončení života jedince. Dá
se pozorovat i počet a stav generativních buněk včetně počtu
vajíček a spermií např. u hmyzu. Takový způsob bádání však
klade značné nároky na pozorovací a srovnávací schopnosti badatele. Při
statistickém vyhodnocování se používá větší počet jedinců
v populaci a dají se použít jen ty druhy, které se poměrně
snadno množí v laboratorních podmínkách a sledují se parametry jako
jsou průměrná délka života , pohyblivost, sexuální aktivita a
pod. Příroda nám nabízí obrovské množství druhů z rostlinné a živočišné říše, přičemž jako perspektivní se jeví někteří zástupci třídy hmyzu, korýšů,vířníků, hlístice a hlodavci. Po zvládnutí techniky chování a pozorování daného druhu tak , aby metoda dávala opakovatelné výsledky se nabízí možnost provádět longitudinální experimenty , umožňující získání informací o vlivu teoreticky zajímavých faktorů na námi sledované gerontologické parametry. Mezi nejvhodnější živočišný druh , který se již delší dobu využívá ke gerontologickým studiím patří Drosophila melanogaster . Fylogenetická a taxonomická vzdálenost od člověka je opravdu značná, v zásadě však základní principy organizace a i funkce somatických buněk jsou u obou druhů velmi podobné a dá se předpokládat, že testované faktory budou mít z gerontologických hledisek podobný vliv i na oba druhy . Z tohoto hlediska se z drozofily stává velmi zajímavý modelový organismus, který může sloužit k získávání prvotních informací o vlivu různých faktorů například na průměrnou délku života jedinců v populaci, plodnost, pohyblivost, sexuální chování, včetně histologického stavu tkání. Faktory mohou být různé a vedle faktorů fyzikálních jako je například záření a nebo vlivy meteorologické, jde především o získávání prvotních informací o vlivu různých přírodních látek získaných z rostlinných a nebo živočišných tkání. V tomto směru může být bádání velmi přínosné a může přinést komplexnější přehled o vlivu různých často běžně užívaných bylin , potravních doplňků , farmaceutických výrobků. Dále tato metoda může cíleně sloužit k testování a zachytávání látek u kterých předpokládáme, že mají geroprotektivní účinky. Tato vědecká práce je koncipována tak , že se snaží zjistit vliv vybraných rostlinných šťáv přidávaných do stravy dospělým jedinců na průměrnou délku života a pohyblivost v testovaných populacích druhu Drosophila melanogaster. Dík za trpělivost při čtení a za zamyšlení nad danou problematikou . Mgr. L. Topínka |